Masopustní karneval ve školní družině.

Masopustní karneval ve školní družině.

Tisk Email

 

Masopust (lidově ostatky,  morav. voračky, voráčí, končiny či obecně karneval) je třídenní svátek, období mezi Vánocemi a postní dobou. Zatímco jeho počátek, který nastává po svátku Tří králů (6. ledna), má pevné datum, tak jeho konec na Popeleční středu je závislý na datu Velikonoc a končí tak v rozmezí od poloviny února do počátku března. Masopustní zvyky mají zřejmě původ v předkřesťanských slovanských oslavách konce zimy. Podobně se slaví i v jiných slovanských zemích, třeba v Rusku se tento svátek nazývá maslenica a figurují v něm i některé podobné postavy jako v českém masopustu, například kobyla nebo medvěd.

V původním smyslu jde o „opuštění masa“. Masopust pak představoval období hodování a veselí mezi dvěma postními dobami. Během něj probíhaly taneční zábavy, zabijačky a také svatby. Vrcholí posledním čtvrtkem tohoto období, zvaným Tučný čtvrtek, spojeným se zabijačkou a hostinou. Poslední tři dny, tedy o masopustní neděli, v pondělí a úterý, které jsou zvány ostatky,končiny, fašank či přímo masopust, se konají různé rituální úkony, průvod masek, scénické výstupy a končí taneční zábavou.

V současném slova smyslu je však význam karnevalu obecný a nevázaný na určité období. Jde o taneční zábavy, hýření, lidové zábavy v maskách, maškarní bály. Nejznámějším tanečním karnevalem ve světě je Masopust. Pak následoval dlouhý čtyřicetidenní půst. V době masopustu se na královském dvoře konaly hostiny, ve městech tancovačky, na vesnici vepřové hody. Těm, kdo se slávy nezúčastnil, se posílala bohatá výslužka, kdysi na Moravě zvaná „šperky“ a v Čechách „zabijačka“. Výslužka většinou obsahovala ostatky, huspeninu, klobásy, jelítka, jitrnice, ovar, škvarky.

Masopust končil v noci před Popeleční středou, kdy ponocný zatroubil na roh a rychtář všechny vyzval k rozchodu. Druhý den (na Popeleční středu) naposledy se konzumovaly mastné rohlíky s kávou nebo mlékem, dopoledne ještě byla povolena kořalka. Oběd však už byl přísně postní, což většinou bývala čočka s vajíčkem, sýr, chléb, vařená krupice, pečené brambory.

I my jsme v této smutné koronavirové době nelenili a takový malý karneval si udělali.

Celý týden jsme si o masopustu povídali, kreslili, naučili se básničky a písničku, vyráběli jsme škrabošky a masopustní masky.

Ve čtvrtek jsme se převlékli, prošli celou školou, zasoutěžili jsme si, udělali malý masopustní průvod a jako u každého hospodáře se zastavili, zatančili masopustní polku, jako dostali jitrničku, koláče a hospodyně si zatančila s medvědem.

Dětem se náš malý a provizorní masopust – karneval líbil.

Každá maska dostala odměnu, za každou soutěž se vyhrála sladká odměna.

Děkujeme rodičům, že i v této těžké době pomohli dětem s maskou.

Foto zde:

 

 

 


Stiskněte Enter
Stiskněte Enter